Zobrazení zdroje stránky Jan Pavel II.

=== Vztah k jiným náboženstvím ===
Papež Jan Pavel II. velmi intenzivně cestoval a přicházel do styku s různými jinými náboženstvími. Stále se s nimi snažil najít společný základ ať už v doktrínách anebo dogmatech. Zapsal se do historie svými kontakty s [[Izrael]]em, modlitbou u [[Zeď nářků|Zdi nářků]] v [[Jeruzalém]]ě. Byl prvním římskokatolickým papežem, který navštívil [[islám]]skou [[mešita|mešitu]]. [[Dalajláma|Dalajlama]], duchovní vůdce [[Tibeťané|Tibeťanů]], navštívil papeže 8krát, víc než kterýkoliv jiný hodnostář. Papež a dalajlama často sdíleli podobné názory, protože oba vzešli z lidí trpících pod komunistickou nadvládou. Papež i dalajlama patří k osobám mezinárodního významu, které nesou titul „Jeho svatost.“

==== Vztah k Židům ====
Vztah katolické církve k Židům se během pontifikátu Jana Pavla II. zlepšil. Velmi často hovořil o vztahu církví k Židům. V roce [[1979]] se stal prvním papežem, který navštívil [[koncentrační tábor]] [[Osvětim]] v [[Polsko|Polsku]]. Krátce nato jako první novodobý papež navštívil [[Synagoga|synagogu]], a to synagogu v [[Řím]]ě.

V březnu [[2000]] papež Jan Pavel II. navštívil památník [[holokaust]]u [[Jad vašem]] v [[Izrael]]i a dotkl se toho pro Židy nejposvátnějšího, [[Zeď nářků|Zdi nářků]] v [[Jeruzalém]]ě. V říjnu [[2003]] [[Anti-Defamation League]] (ADL) pogratulovala papeži k vstupu do 25. roku jeho papežství.

Dne [[18. leden|18. ledna]] [[2005]] se na svém posledním veřejném setkání sešel se skupinou 141 židovských představitelů z celého světa v [[Clementine Hall]] [[Apoštolský palác|Apoštolského paláce]], kteří mu poděkovali za všechno, co udělal pro židovskou komunitu a pro [[Izrael]]. [[Gary Krupp]], sedmý žid, kterého Jan Pavel II. pasoval na rytíře [[Řád sv. Řehoře Velikého|Řádu sv. Řehoře Velikého]], osobně poděkoval papežovi za podporu Židů.

[[2. květen|2. května]] [[2005]] ADL prohlásila, že Jan Pavel II. započal revoluci v katolicko-židovských vztazích: „Za posledních 27 let se uskutečnilo více změn než za 2000 let předtím.“ I když množství témat, které rozdělují Židy a Vatikán, se za posledních čtyřicet roků výrazně snížilo, stále existují témata pro vzájemnou diskusi, a to jak v doktrinálních otázkách, tak i ve věci postoje katolické církve během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. V témže měsíci byla na jeho počest vydána v [[Izrael]]i poštovní známka o&nbsp;nominální hodnotě 3,8&nbsp;[[nový izraelský šekel|šekelů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = Israel Philatelic Federation
 | titul = Pope John Paul II
 | url = http://english.israelphilately.org.il/series/content/en/000974
 | datum přístupu = 2013-4-13
 | jazyk = anglicky
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131013005445/http://english.israelphilately.org.il/series/content/en/000974
 | datum archivace = 2013-10-13
 | nedostupné = ano
}}</ref>

==== Vztah s pravoslavnou církví ====
V květnu 1999 Jan Pavel II. navštívil [[Rumunsko]] na pozvání Jeho Blaženosti [[Teoctist]]a, patriarchy rumunské [[Pravoslaví|pravoslavné církve]]. Bylo to poprvé od [[Velké schizma|Velkého schizmatu]] (události, která v roce [[1054]] rozdělila církev na východní pravoslavnou a západní římskokatolickou), kdy papež navštívil stát s převažující částí obyvatelstva hlásícího se k východní pravoslavné církvi. Papeže při příchodu přivítal patriarcha spolu s prezidentem [[Emil Constantinescu|Emilem Constantinescem]]. Patriarcha poznamenal, že „druhé milénium křesťanské historie začalo bolestivou ranou jednotě církvi a na konci tohoto milénia je vidět reálnou snahu tuto jednotu obnovit.“

[[9. květen|9. května]] papež i patriarcha navštívili společně bohoslužby celebrované tím druhým (pravoslavnou liturgii a katolickou mši). Dav stovek tisíců lidí navštívil tyto bohoslužby, které se konaly na otevřeném prostranství. Papež řekl shromážděným: „Jsem tu mezi vámi s touhou po skutečné jednotě. Není tomu dávno, co bylo nemyslitelné, aby římský biskup mohl navštívit své rumunské bratry a sestry ve víře. Dnes po dlouhé zimě utrpení a útlaku si konečně můžeme vyměnit polibky míru a společně se modlit k Pánu.“ Velká skupina rumunských pravoslavných věřících ukázala podporu myšlence znovusjednocení.

O dva roky později, v roce [[2001]], se Jan Pavel II. stal prvním papežem po 1291 letech, který navštívil [[Řecko]]. Návštěva vyvolala kontroverze a papež se setkal s protesty a ignorováním ze strany čelných představitelů pravoslavné církve. Žádný z nich ho nepřišel přivítat.

V [[Athény|Aténách]] se papež setkal s arcibiskupem [[Christodulos|Christodulem]], hlavou řecké [[pravoslaví|pravoslavné církve]]. Po soukromém třicetiminutovém setkání oba dva veřejně promluvili. Christodoulos předčítal list „13 prohřešků“ římskokatolické církve proti pravoslavné církvi od Velkého schizmatu, včetně drancování [[Konstantinopol]]e křižáky v roce [[1204]]. Také řekl: „Až dosud jsme neslyšeli ani jedno slovo omluvy“ za „nepříčetné křižáky ve 13. století“.

Papež odpověděl: „Za případy minulé a současné, když synové a dcery katolické církve páchali hříchy na svých bratrech a sestrách z pravoslavných církví, doufáme v Boží odpuštění,“ za což mu Christodoulos okamžitě zatleskal. Jan Pavel též řekl, že vyplenění Konstantinopole je pro katolíky zdrojem „hluboké lítosti“.

Později se Jan Pavel II. a Christodoulos setkali na místě, kde [[Pavel z Tarsu|svatý Pavel]] udělil požehnání aténským křesťanům. Vydali společnou deklaraci, která říká: „Musíme udělat vše, co je v našich silách, aby společné křesťanské kořeny a duše zůstaly v Evropě zachovány… Odsuzujeme všechny projevy násilí a fanatismu, které se konají ve jménu náboženství.“ Oba dva představitelé se potom společně pomodlili k Pánu, prolomivše tak pravoslavné tabu modlení se spolu s katolíky. Papež se během návštěvy vyhnul zmínce o [[Kypr]]u, který je stále zdrojem napětí mezi těmito dvěma vírami.

Jan Pavel II. navštívil i další stát s početným zastoupením pravoslavných věřících, a to [[Ukrajina|Ukrajinu]]. Navzdory chladnému přivítání řekl, že ukončení [[schizma]]tu je jedním z jeho nejvroucnějších přání.

Co se týká vztahů se srbskou [[Pravoslaví|pravoslavnou církví]], papež Jan Pavel II. se nemohl vyhnout kontroverzní náklonnosti chorvatského katolického kléru k [[Ustašovci|ustašovskému]] režimu v Chorvatsku během [[druhá světová válka|druhé světové války]]. V roce 1998 blahořečil [[Aloysius Stepinac|Aloysiuse Stepinaca]], [[Chorvatsko|chorvatského]] [[záhřeb]]ského arcibiskupa ve válečných časech, který byl vnímán negativně těmi, kdo věřili v jeho aktivní spolupráci s [[Ustašovci|ustašovým]] fašistickým režimem. [[22. červen|22.&nbsp;června]] [[2003]] navštívil město [[Banja Luka]] v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], ve kterém před válkou v letech 1992–1995 bývali mnozí katolíky, ale od té doby je většinově pravoslavné. Sloužil mši v klášteře [[Petričevac]], na místě, které bylo během druhé světové války kontroverzní a krizové.

Katolíci v [[Bělorusko|Bělorusku]] (nejméně 10–15 % obyvatelstva) doufali, že papež navštíví i jejich zemi a on to měl také v úmyslu. Odpor [[Běloruská pravoslavná církev|pravoslavné církve]] a běloruského prezidenta [[Alexandr Lukašenko|Alexandra Lukašenka]] mu to však neumožnil.

Během svého [[pontifikát]]u často říkal, že jeho velkým snem je navštívit [[Rusko]]. Vykonal mnoho pokusů vyřešit problémy, které se během století nahromadily mezi římskokatolickou církví a Ruskou pravoslavnou církví, například v srpnu 2004 vrátil ruské církvi kazaňskou ikonu Matky boží. Ale pravoslavná církev nesdílela jeho nadšení. Ultrakonzervativní duchovní [[Vsevolod Čaplin]] prohlásil, že „Otázka návštěvy papeže v Rusku není spojená s problémy mezi církvemi, které je nereálné vyřešit, ale s vrácením mnohých svatých předmětů, které byly z Ruska ukradeny.“ Navzdory tomu, že Jan Pavel II. procestoval víc než 100 zemí, navštívit Rusko mu nebylo souzeno. Někteří pozorovatelé to považují za jeden z jeho největších neúspěchů. Přestože byl Jan Pavel II. pozván do Ruska sovětským reformním vůdcem [[Michail Gorbačov|Michailem Gorbačovem]] i prvním ruským prezidentem [[Boris Jelcin|Borisem Jelcinem]] a přání setkat se s papežem v Rusku vyjádřil i prezident Putin, tak papežově návštěvě Ruska zabránil odpor moskevského patriarchátu, který se podle kritiků bál šíření katolické víry mezi ruskou populaci na úkor pravoslaví.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Pope Makes a Virtual Visit to Russia
 | periodikum = Los Angeles Times
 | datum_vydání = 3. března 2002
 | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2002-mar-03-mn-30867-story.html
}}</ref>

Říká se, že prezident [[Vladimir Putin]] se nezúčastnil papežova pohřbu, protože mu patriarcha [[Alexij II.]], hlava Ruské pravoslavné církve, řekl, aby nešel.