+++ to secure your transactions use the Bitcoin Mixer Service +++

 

Ve�ejn� spr�va online
SMO �R
Triada
M�sta a obce online
Den�k ve�ejn� spr�vy
GTS Novera
�asopis Obec a finance

Rubrika: Bydlen�
Zp�t na tituln� stranu  Hled�n� v rubrik�ch


17. 10. 2007
st�eda

  Bydlen�

Ministerstvo p�edstavuje n�vrh nov�ho z�kona o�vlastnictv� byt�

Da� z�nemovitost� jako n�stroj bytov� politiky

MMR p�edstavuje n�vrh nov�ho z�kona o�vlastnictv� byt�

Podpora bydlen� v roce 2007

Segregace soci�ln� slab�ch

Vl�da nehraje u ekodan� f�rov�

Da�ov� zv�hodn�n� vyt�p�n� elekt�inou

Ekologick� dan� budou proti�e�it doporu�en� EU

Separace soci�ln� siln�ch

Bytov� v�stavba v Plze�sk�m kraji

[>> Dal�� >>]

Segregace soci�ln� slab�ch

Datum: 29. 8. 2007, zdroj: OF 3/2007, rubrika: Bydlen�

Nar�staj�c� diferenciace a stratifikace �esk� spole�nosti se postupn� zrcadl� rovn� v prost�ed� �esk�ch obc� a m�st. Mezi nejpal�iv�j�� probl�my, kter� mus� �e�it v�t�� m�sta i mal� obce, pat�� nar�staj�c� koncentrace soci�ln� slab�ch obyvatel. Mnoho takov�ch lokalit se vyv�j� sm�rem k soci�ln�mu vylou�en� ��sti m�stn� komunity a segregaci ve vztahu k okoln�mu prost�ed�.

V�znamnou �lohu ve v�voji t�chto oblast� hraj� obce, jejich� rozhodnut� mohou ��inn� napom�hat sn�en� negativn�ch n�sledk� segregace nebo jej� prevenci. Na druh� stran� se setk�v�me i s politikami, kter� p��mo nebo nep��mo posiluj� koncentrace soci�ln� slab�ch v ur�it�ch ��stech m�st. P��sp�vek je zam��en p�edev��m na p���iny a d�sledky zv��en� koncentrace soci�ln� slab�ho obyvatelstva a p�edpokl�dan� budouc� v�voj segregace soci�ln� slab�ch v �esk� republice.

V projektu "Segregace v �esk� republice: stav a v�voj, p���iny a d�sledky, prevence a n�prava" (WA-014-05-Z01), podpo�en�m Ministerstvem pro m�stn� rozvoj jsme v l�t� roku 2006 uskute�nili hloubkov� pr�zkum na s�dli�ti M�j v �esk�ch Bud�jovic�ch a v kolonii d�lnick�ho bydlen� v kladensk�ch Doln�ch Kro�ehlavech. Ob� p��padov� studie slou�ily jako typy segregovan�ch lokalit soci�ln� slab�ho obyvatelstva. Zji�t�n� z ter�nn�ho pr�zkumu poukazuj� na rozd�ln� mo�nosti budouc�ho v�voje lokalit soci�ln� slab�ch v �esk� republice.

Kladno -- Doln� Kro�ehlavy, �t�p�nov

Kladensk� �tvr� d�lnick�ch domk� �t�p�nov le�� v t�sn�m sousedstv� ch�traj�c�ho are�lu (brownfield) Poldi, v severoz�padn� ��sti Kladna. Jde o zhruba 150 v�t�inou jednopodla�n�ch nebo dvoupodla�n�ch dom�. V severn� ��sti lokality je �ada (10--15) rozpadl�ch a vegetac� prorostl�ch zbytk� dom�. V polovin� 20. stolet� byli do okol� are�lu Poldi rozm�st�ni Romov� ze Slovenska (�t�p�nov, Dub�, �vermov, Podpr�hon). V samotn�m �t�p�nov� obsadili nejsevern�j�� ��st kolonie. V �edes�t�ch letech byla ��st lokality p�il�haj�c� t�sn� k Poldi ur�ena k asanaci. Tato ��st je v sou�asnosti zbo�ena. Zbytek dom� byl udr�ov�n v obyvateln�m stavu bez v�razn�j��ch investic a prom�n uli�n� s�t� nebo charakteru z�stavby. �tvr� byla dlouho pova�ov�na za jednu z nejhor��ch adres ve m�st�.

N�zory na sou�asn� v�voj jsou zna�n� rozd�len�. Obyvatel� poukazuj� na v�raznou fyzickou revitalizaci a naproti tomu zvy�uj�c� se koncentraci Rom� v n�jemn�ch bytech v tzv. Star�m �t�p�nov� a v ulic�ch u Poldi. "Za posledn� p�lrok se do ulice Partyz�nsk� nast�hovali nov� Romov� a je to tu t�et� Chanov, hrozn� se to tu zhor�ilo, hlavn� d�ti" uv�d� jeden z obyvatel�. V tisku a na internetu se st�le vyskytuj� inzer�ty -- hled�m bydlen�, ne v Doln�ch Kro�ehlavech. Napjat� vztahy mezi lidmi jsou patrn� zejm�na v domech s nejhor�� kvalitou bydlen�.

Doln� Kro�ehlavy jsou vn�m�ny p�edev��m v ostatn�ch ��stech m�sta jako "�ern�" Kro�ehlavy. Naproti tomu se m�stn� obyvatel� c�t� b�t p�edev��m Klade��ci a jsou pln� integrovan� do m�stsk�ho �ivota. Existence koncentrace romsk� men�iny je v�ak vn�m�na negativn�. Je j� p�i��t�na zejm�na fyzick� devastace n�kolika rodinn�ch dom�. Majoritn� spole�nosti vad� zejm�na hluk, �p�na a obt�ov�n� nejbli���ch soused�.

Tato situace se v sou�asnosti pozvolna m�n�. V lokalit� se nach�z� pom�rn� velk� mno�stv� komer�n�ch aktivit. Ru�n� Kro�ehlavsk� ulice (v�padovka na Prahu) a p�ilehl� oblasti disponuj� �adou obchod� a slu�eb, i kdy� s pom�rn� velk�m zastoupen�m heren, zastav�ren, bar�, second-hand� apod.

Soci�ln� slo�en� obyvatelstva lokality je velmi heterogenn�. ��st obyvatelstva tvo�� relativn� star� dom�cnosti t�et� generace m�stn�ch rod�k�. Dal�� skupinou jsou nov� vlastn�ci dom�, kte�� je bu� zd�dili nebo odkoupili v posledn�ch deseti letech. V lokalit� jsou dv� v�t�� koncentrace romsk� populace, jedna v rodinn�ch domech p�i severn�m okraji Nov�ho �t�p�nova a druh� v n�kolika bytov�ch domech v z�padn� ��sti (tzv. Star� �t�p�nov). Bydlen� v t�chto ��stech je ve velmi �patn�m stavu, �asto za hranic� obyvatelnosti.

Finan�n� situace chud��ch obyvatel v�t�inou neumo��uje p�est�hov�n� jinam, a�koliv �ada z nich by se r�da z lokality vyst�hovala. Naproti tomu v�t�ina vlastn�k� domk� neuva�uje o p�est�hov�n�. Je u nich vid�t siln� vztah k domku i k lokalit�. "Dr�� n�s tady hlavn� zapu�t�n� ko�eny, rodinn� domek se zahradou, �asto tak� �ivnost p��mo v dom�, kostel a c�rkevn� �kola, p��tel�. Nikdy se nechceme st�hovat", vypov�d� jedna ze star��ch obyvatelek.

�esk� Bud�jovice -- s�dli�t� M�j

S�dli�t� M�j za�alo vyr�stat v 80. letech minul�ho stolet� na z�padn�m okraji �esk�ch Bud�jovic. Severn� ��st s�dli�t� tvo�� 8 "rondel�" vysok�ch, dvan�ctipatrov�ch dom�. ��st byla vystav�na pro zam�stnance jadern� elektr�rny Temel�n a dal��ch bud�jovick�ch podnik�. ��st obyvatelstva sem byla p�esunuta z vnit�n�ho m�sta. Mezi nimi i ur�it� mno�stv� Rom�, kte�� byli rozm�st�ni v jednotliv�ch domech cel�ho s�dli�t�. Celkov� obyvatel� s�dli�t� (zejm�na severn� ��sti) pat�� k nejchud��m skupin�m ve m�st�.

V pr�b�hu 90. letech narostla koncentrace soci�ln� slab�ch obyvatel a to p�edev��m Rom� v severn� ��sti s�dli�t� kolem ulice V. Volfa. P��sun Rom� byl organizovan� m�stem z oblast� rekonstruovan�ch ��st� vnit�n�ho m�sta (Palack�ho n�m�st�). Nav�c zde kupovali restituenti nebo realitn� kancel��e levn� n�hradn� byty pro p�est�hov�n� soci�ln� slab�ch z nov� nabyt�ch nemovitost� v centr�ln�ch ��stech m�sta. T�m se postupn� vytvo�ila v�znamn� koncentrace soci�ln� slab�ch ve vnitrobloku ulice V. Volfa v j�dru severn� ��sti s�dli�t�. M�sto se n�sledn� zbavilo v�ech dom� s v�jimkou jednoho, kter� se ani opakovan� nepoda�ilo privatizovat. Postupn� do�lo k tomu, �e se zdej�� byty staly t�m�� neprodejn�. Kupuj� je pouze soci�ln� slab�, v�t�inou Romov�. �ada m�stn�ch obyvatel zva�uje o mo�nosti lokalitu opustit. Za prodej bytu v�ak nedostanou dostatek prost�edk� pro koupi jin�ho bydlen�. V lokalit� jsou tak nedobrovoln� zachyceny p�edev��m soci�ln� slab� dom�cnosti.

Na s�dli�ti je dvakr�t vy��� nezam�stnanost ne� je pr�m�r �esk�ch Bud�jovic. Lokalitu zu�uje ve v�t�� m��e tradi�n� s�dli�tn� kriminalita (p�edev��m jde o vykr�d�n� aut a sklep�). V dob� na�eho �et�en� m�stn� obyvatele ohro�oval st�elec ze vzduchov� pu�ky. Soci�ln� soudr�nost je velmi slab�. S�dli�tn� prost�ed� p��mo nahr�v� izolovanosti jednotliv�ch rodin. Anonymita vede ke lhostejnosti. Lidsk� vztahy jsou �patn�, proto�e se ka�d� zaj�m� jen s�m o sebe. Komunikace funguje jen na sousedsk� a rodinn� b�zi. Romsk� obyvatelstvo netvo�� ucelenou komunitu, neuzav�r� se. Romsk� a neromsk� d�ti spolu komunikuj�, ale sdru�uj� se sp�e odd�len�. �ada dom�cnost� rad�ji umis�uje d�ti do z�kladn�ch �kol mimo s�dli�t�.

Pravd�podobn� trajektorie budouc�ho v�voje

Zat�mco b�val� kladensk� d�lnick� kolonie se vyzna�uje postupnou fyzickou a soci�ln� revitalizac�, �eskobud�jovick� s�dli�t� M�j se z�ejm� ub�r� opa�n�m sm�rem. P��stup m�sta je u obou probl�mov�ch �tvrt� t�m�� toto�n�, tj. byty privatizovat a probl�my p�enechat soukrom�m majitel�m. A�koli maj� ob� statut�rn� m�sta mo�nost �len�n� na samospr�vn� ��sti, jsou �esk� Bud�jovice i Kladno spravov�ny z jednoho magistr�tu. Obyvatel� obou studovan�ch lokalit pozoruj� mal� z�jem a "vzd�lenost" magistr�t� od d�n� v problematick�ch lokalit�ch. Zastupitel� i ��edn�ci si p��li� neuv�domuj� zodpov�dnost za sou�asn� a budouc� v�voj probl�mov�ch lokalit a nezam��lej� se nad alternativami rozd�ln�ch p��stup� ve spr�v� bytov�ho fondu. V obou p��padech se p�ekvapiv� najdou kupci, kter�m se investice do �patn�ho a probl�mov�ho bydlen� vyplat�. Oba p��klady v�ak ukazuj� rozd�ln� dopady takov� bytov� politiky.

Centr�ln� ��st bud�jovick�ho s�dli�t� M�j se st�v� soci�ln�m ghettem. V�razn� se zhor�uje image bydlen� v ulici V. Volfa a bl�zk�ho okol�. Byty zde jsou sice velmi levn�, ale nikdo se do nich nechce dobrovoln� st�hovat. Pro �adu obyvatel s�dli�t� jsou prakticky neprodejn�. Jedin�mi z�jemci jsou R�mov� nebo majitel� dom� ve vnit�n�ch Bud�jovic�ch, kte�� sem p�esouvaj� sv� n�jemn�ky. Rostouc� kriminalita, stigmatizace s�dli�t�, neochota d�vat d�ti do m�stn� z�kladn� �koly i medi�ln� z�jem o s�dli�t� zhor�uj� kvalitu �ivota tak� v bl�zk�m okol�. �ada obyvatel by se r�da odst�hovala jinam, ale z�st�vaj� chyceni v lokalit�. Ti, kte�� jsou bohat�� odch�zej� jinam, t�eba i do okrajov�ch ��st� s�dli�t�. Mo�nosti z�sahu ve�ejn�ho sektoru jsou d�ky privatizaci velmi omezen�.

Severn� ��st Star�ch Kro�ehlav m� podle n�zor� mnoha m�stn�ch obyvatel potenci�l k dal��mu rozvoji. I kdy� p�d Poldi Kladno znamenal n�r�st nezam�stnanosti v m�st� i okol�, zp�sobil rovn� zklidn�n� a vy�i�t�n� oblasti od vlivu pr�myslov� v�roby. Lokalita m� v�hodnou polohu p�i v�padovce na Prahu, dev�zami jsou podnikatelsk� aktivita m�stn�ch obyvatel, vztah k m�stu a relativn� dobr� sousedsk� vztahy. V posledn�ch letech doch�z� k v�razn� rekonstrukci dom�. Hrozbou jsou enkl�vy jednotliv�ch dom� ve velmi �patn�m stavu na jejich� rekonstrukci nem� z�jem ani m�sto (domy prod�v�) a z�ejm� ani jejich pronaj�matel�. Nad�j� je v�ak celkov� vylep�en� �ivotn�ho prost�ed� lokality, pl�ny na revitalizaci are�lu Poldi, p��liv soci�ln� siln�j��ch a mlad��ch obyvatel a "soci�ln� tlak" soused� na majitele i n�jemn�ky r�msk�ch dom�.

Z�v�r

Segregace je spole�ensk� probl�m, kter� se v sou�asn� dob� za��n� pozvolna projevovat zejm�na v ur�it�ch typech lokalit. Velmi zjednodu�en� m��eme rozd�lit soci�ln� slab� lokality ohro�en� segregac� a soci�ln�m vylou�en�m podle potenci�lu pro budouc� rozvoj na dva typy.

Prvn�, reprezentovan� nap�. p��padovou studi� Doln�ch Kro�ehlav, tvo�� p�edev��m lokality s dobr�mi p�edpoklady (potenci�lem) budouc�ho rozvoje. Tyto p�edpoklady jsou ur�eny geografick�mi a soci�ln�mi charakteristikami. Jako z�sadn� se ukazuj� zejm�na poloha lokality uvnit� m�sta, charakter bydlen�, historie m�sta. Tyto specifick� charakteristiky do zna�n� m�ry ovliv�uj�, zda se m�sto bude vyv�jet sm�rem k fyzick� degradaci nebo regeneraci. Mnohem lep�� p�edpoklady maj� lokality le��c� bl�zko center m�st, s multifunk�n�m vyu�it�m. Jako velmi v�znamn� faktor revitalizace se jev� "zako�en�nost" obyvatelstva a vztah k m�stu (identita), kter� zp�sobuje ni��� fluktuaci obyvatel.

Jako druh� typ ohro�en�ch lokalit vid�me naopak zejm�na s�dli�tn� z�stavbu s monofunk�n� strukturou, bez genia loci a s vysokou intenzitou migrace. P��padov� studie s�dli�t� M�j v �esk�ch Bud�jovic�ch ukazuje, �e se v t�chto p��padech nemus� v�dy jednat o struktur�ln� posti�en� deindustrializovan� oblasti. Krom� m�stsk�ch lokalit m��eme naj�t koncentrace soci�ln� slab�ch i v m�n� urbanizovan�ch oblastech, v perifern�ch a marginalizovan�ch obc�ch. Tento typ lokalit je p�edm�tem dal��ho v�zkumu na�eho t�mu na kated�e soci�ln� geografie a region�ln�ho rozvoje.

Pot�kat se s probl�my soci�ln� slab�ch obyvatel je p�edev��m z�le�itost� obc�. Efektivn� sna�en� vid�me p�edev��m v prevenci prostorov� segregace. Mezi nevhodn� postupy obc� m��eme na z�klad� na�eho v�zkumu za�adit p�edev��m �plnou privatizaci bydlen� v soci�ln� slab�ch oblastech m�sta. T�mto postupem si obec (zastupitel� i ��edn�ci) "myje ruce" nad z�sadn�m probl�mem obecn� politiky a m� n�sledn� velmi mal� mo�nosti zasahovat do v�voje soci�ln� slab�ch (potenci�ln� i aktu�ln� segregovan�ch) lokalit. Zejm�na v s�dli�tn�ch ��stech m�st povede tato politika ke zv��en� po�tu p��pad� i nal�havosti probl�m� segregace a soci�ln�ho vylou�en�.

RNDr. Martin Ou�edn��ek, Ph. D., UK v Praze, P��rodov�deck� fakulta, katedra soci�ln� geografie a region�ln�ho rozvoje a Centrum pro v�zkum m�st a region� ve spolupr�ci se studenty geografie: Terezou Ku�n�r�kovou, Milanem Kala�em a Kl�rou �ustrovou

 

Tir�

Napi�te n�m

© 2007 Triada, spol. s r. o., Praha
spolupr�ce: Webhouse, s. r. o.
Zp�t na tituln� stranu