N�rod v�t� presidenta Masaryka

      Z Pa��e do Italie

      Po sedmidenn�m pobytu v Pa��i odcestoval president republiky �eskoslovensk� dr. Masaryk dne 14. 12. do Italie. Vlak odejel z Pa��e v 8 hod. 5 minut ve�er a p�ibyl na francouzsko-italskou hrani�n� stanici Vodana 15. t.m. o 2. hod. odpoledne. Na hranici o�ek�vali presidenta �eskoslovensk� vyslanec v ��m� dr. Lev Borsk�, n� vojensk� zmocn�nec v ��m� kapit�n �eba, v zastoupen� velitelstv� �eskoslovensk�ho arm�dn�ho sboru velitel 35. pluku plu-kovn�k Grasselli. Presidenta o�ek�vala tak� �estn� setnina 22. �eskoslovensk�ho pluku, veden� kapit�nem Matou�-kem. O 3. hod. odpoledn� odcestoval president Masaryk s cel�m sv�m pr�vodem ve zvl�tn�m vlaku, vypraven�m italskou vl�dou do Padovy, kde je hlavn� stan �eskoslovensk�ho arm�dn�ho sboru v Italii. Potom odejel do Bataglie, v bl�zkosti kde je v�le�n� stan italsk�ho kr�le. Na n�dra�� o�ek�val presidenta italsk� kr�l Viktor Emanuel se svoj� suitou. Uv�t�n� se obou p�edstavitel� st�t� bylo velmi srde�n�. Italsk� �estn� setnina vzdala presidentovi �est a vo-jensk� hudba italsk� hr�la Kde domov m�j. Kr�l byl v doprovodu italsk�ho gener�la. Z n�dra�� v Bataglii odejel president do vily pana Emo Capo Usta, kde byl ubytov�n se sv�m pr�vodem jako kr�l�v host O p�l 1.hod. odpoledn� pak (byl) u kr�le ve Vila Italia ob�d, na n�m� president dr. Masaryk zauj�mal m�sto proti kr�lovi, sl. Olga Masaryko-v� po pravici kr�lov�, ostatn� �lenov� presidentova pr�vodu byli rozesazeni p�i kr�lovsk� tabuli mezi �leny vojensk� suity kr�lovy. Rozhovor kr�l�v byl neoby�ejn� srde�n�. Od 2. do 4. hod. odpoledn� byla p�ehl�dka 31., 32. a 35. �eskoslovensk�ho pluku, d�lost�electva a z�kopn�k�, pokud se je�t� nevydaly na cestu do vlaku. Ve�er o 8. hod. byla zase hostina u kr�le, na kterou pozv�n krom� uveden�ch z�stupc� gener�l Padoglie, velitel �eskoslovensk�ho arm�dn�ho sboru, gener�l Piocioni. Kr�l v�noval pozornost t�m�� v�hradn� presidentu Masarykovi a dce�i jeho sl. Olze. 17. t.m. o 10 hod. dopoled-n� p�ehl�el president j�zdu �eskoslovensk�ho arm�dn�ho sboru v Italii, ji� o 3. hod. odpoledn� ve zvl�tn�m vojensk�m vlaku nastoupil cestu do Prahy. Cesta vedla p�es Vicenzu, Veronu, Aalu, Trento, Brixen, Franzensfeste, Toblach, Lienz. Sv. V�t, Sv. Michael, Selztal, Gaisbach a odtud do �esk�ch Bud�jovic. J�zda pro�la bez nejmen��ho ru�iv�ho momentu.

      Uv�t�n� v �esk�ch Bud�jovic�ch

      Zde bylo od r�na velice ru�no. Sjely se sem tis�ce lid� ze �ir�ho okol�, ji� po poledni bylo na v�ech stran�ch ru�no a zavl�dl ta-kov� �ivot, jak�ho Bud�jovice nepamatuj�. Vojsko 39. pluku �eskoslovensk� n�rodn� arm�dy v italsk� v�stroji utvo�ilo na n�m�st� a ulic�ch m�stsk�ch �pal�r, za nimi t�snily se tis�ce ob�anstva v�ech t��d, aby mohly pozdraviti presidenta dra. Masaryka, jen� dle projektovan�ho pl�nu m�l projeti s cel�m pr�vodem ulicemi bud�jovick�mi.
      Kdy� kr�tce p�ed 1. hod. odpoledne byly vyp�leny 3 d�lov� r�ny na znamen�, �e president Masaryk p�ejel hranice na�� repub-liky, nat�snilo se na ulic�ch a n�m�st�ch 100 tis�c lid� ji� s nap�t�m a nad�en�m �ekali jeho p��jezdu a nedali se zastra�iti ani sn�ho-vou pl�skanic�, kter� se odpoledne snesla nad m�stem a okol�m. Ve 3 hod. 47 min. odpoledne po�ala d�lov� baterie znovu st��leti a dala 24 ran na znamen�, �e vlak presidenta Masaryka dojel do bud�jovick�ho, n�dhern� vyzdoben�ho n�dra��. Sou�asn� rozhlaho-lily se v�ecky zdej�� zvony. Na n�dra�� o�ek�vali p��jezdu presidentova �eln� funkcion��i st�tn� a z�stupcov� n�rodn�ho v�boru s ministrem �eleznic drem. Zahradn�kem, d�le �estn� setnina 39. pluku �eskoslovensk�ho n�rodn�ho vojska z Italie se sv�m n�d-hern�ni praporem, v�novan�m ��msk�mi d�mami, jako� i z�stupci italsk�ho d�stojnictva, me�kaj�c�ho v �esk�ch Bud�jovic�ch, Sokolov� aj.
      Kdy� president se sv�m pr�vodem za zvuk� n�rodn� hymny Kde domov m�j, kterou hr�la hudba 39. pluku, vystoupil z vlaku, podal mu ministr Zahradn�k n�dhernou kytici se slovansk�mi stuhami, na�e� hl�sil se presidentovi p�ednosta stanice �eskobud�-jovick�, d�le podmar��lek Divi� se sv�mi pobo�n�ky, pak okresn� hejtman a stani�n� velitel, na�e� byli p�edstaveni p�edseda N�rodn�ho v�boru prof. Zdr�hal a m�stop�edseda Svoboda. Prof. Zdr�hal uv�tal Masaryka proslovem, na�e� president odebral se k p�ehl�dce �estn� setniny, p�i �em� p�edstavil mu tak� italsk�ho velitele �eskobud�jovick�ho. Kdy� se zase vr�til, p�edstoupil posl. dr. Blaho, slovensky pozdravil presidenta jm�nem voln�ho, osvobozen�ho Slovenska a tlumo�il v�elou l�sku Slov�k� presidento-vi Masarykovi, jen� prvn� z mysl�c�ch �esk�ch mu�� intensivn� hl�sal velkou ideu �eskoslovenskou, j� �il, pro n� pracoval a bojo-val, a� zv�t�zil. P�ijmi n�s, volal dr. Blaho, ve sv� opravdu �lechetn� srdce, zabezpe� n�s v t� na�� mlad� svobod�nce, ve� n�s mezi kulturn� n�rody v ��astn� Evrop�. Bu� zdr�v siln� a pevn�, abys n�s mohl svou moudrost� dlouho v�sti a spravovati a do-kon�iti sv� d�lo slavn�. Tento up��mn� projev slovensk� vyslechl president s pohnut�m, p�istoupil k dru. Blahovi a podal mu ruku se slovy: Jsem z Va�� krve pr�v� tak jako z krve �esk�. Pak p�edstoupily je�t� 2 b�le od�n� dru�i�ky a podaly presidentovi kr�snou kytici, na�e� president vy�el z n�dra��, aby nastoupil, p�es to, �e padaly hust� zvlhl� vlo�ky sn�hov�, proj��ku m�stem a� k radnici. P�ed n�dra��m, je� bylo p�epln�no j�saj�c�m obyvatelstvem, kter� tak� z oken vyhl�elo a m�valo sv�mu presidentu vst��c, byly p�ipraveny povozy, do nich� se nasedlo v tomto po��dku: Do prvn�ho ministr �eleznic dr. Zahradn�k s drem. Frantou, do druh�ho president s dcerou sle�nou Olgou, do t�et�ho francouzsk� vyslanec pan Simon Clement s gener�lem Piccionim, do 4. plukovn�k Summingham s plukovn�kem Hus�kem, do 5. spisovatel Machar s Ivanem Masarykem, do 6. dr. Bud�nsk� s drem. Bazovsk�m, do 7. posl. Z�tka s posl. N�mcem, do 8. dr. Vesel� s drem. Blaho, do 9. z�stupcov� na�eho zahr. ministerstva dr. �t�p�nek a Bo�inov s redaktorem Tvar��kem, do 10. p�edseda N�rodn�ho v�boru prof. Zdr�hal s m�stop�edsedou Svobodou, do dal��ch pak 3 automobil� zasedli �lenov� n�rodn�ho shrom�d�n�. Pr�vod jel za nepopsateln�ho j�sotu tis�c� obyvatelstva m�stem a� k radnici, kde povozy zastavily a p�edseda m�stsk� spr�vn� komise dr. Z�tka za hlubok�ho ticha takto oslovil presidenta: Pane presidente! Jako psanec opou�t�l jste Rakousko a vrac�te se jako hlava �esk�ho st�tu, osud to v�ru podivuhodn�. P�ece v�ak vid�me souvislou p��inu, vid�me p��ze� Proz�etelnosti, ona ji� ode d�vna p�ipravovala dne�n� den, kdy� probudila �esk� n�rod z �esk� lethargie, ur�uj�c mu lep�� budoucnost Ona dala n�m budovatele d�jin, filosofa Moravana, aby vyt��il n�rodu dr�hu ku znovudobyt� samostatnosti a v dob� na��, kter� k�c� tr�ny a osvobozuje uja�men� n�rody, dala n�m proz�etelnost op�t filosofa Moravana, aby zasedl ve sv�tov�m aeropagu a dobyl n�rodu sv�mu �estn�ho m�sta ve svazu n�rod�. D�kujeme V�m za v�e, co Jste pro n�rod vykonal a z hloubi du�e p�ejeme pln�ho zdaru v pokra�ov�n� a vykon�v�n� velk�ho Va�eho d�la.
      Kdy� president dr. Masaryk na proslov pod�koval, zap�l p�veck� spolek Hlahol za ��zen� �editele hudebn� �koly Jeremi�e n�-rodn� hymnu, na�e� pr�vod vr�til se zase zp�t na n�dra�� za nad�en�ho j�sotu obecenstva.
      President dr. Masaryk p�enocuje v �esk�ch Bud�jovic�ch, z�tra o 9. hod. dopoledn� nastoup� cestu k Praze.
      V pr�vodu presidenta dra. Masaryka p�ijela dcera jeho sl. Olga, spojene�t� hodnost��i gener�l Piccioni, velitel �eskoslovensk�ho arm�dn�ho sboru v Italii se sv�m �t�bem, d�le pan Clement Simon, francouzsk� velvyslanec v Praze se sv�mi sekre-t��i a plukovn�k sir Thomas Summinghain, n��eln�k anglick� misse pro zem� �eskoslovensk�. V u��m pr�vodu presidentov� pak jsou: Miroslav Bo�inov (Plessinger), sekret�� eskoslovensk�ho ministerstva zahr. z�le�itost�, dr. Ivan Markovi�, hlavn� redaktor �eskoslovensk� Samostatnosti, oba v zastoupen� ministra zahr. z�le�itost� a Jarom�r �pa�ek, praporn�k �eskoslovensk� arm�dy v Rusku, deleg�ti odbo�ky �eskoslovensk� N�rodn� rady pro Rusko. Vojensk� pobo�n�k president�v �eba, kapit�n �eskoslovensk�-ho str�n�ho pluku, �eskoslovensk� vojensk� atach� v ��m� Vlad. Chalupa, praporn�k 21. �eskoslovensk�ho st�eleck�ho pluku, vojensk� plnomocn�k �eskoslovensk�ho ministerstva v�lky ve �t�bu �eskoslovensk�ho arm�dn�ho sboru v Italii dr. Sychrava, b�val� redaktor �eskoslovensk� Samostatnosti C�sa�, osobn� sekret�� president�v, dr. �varc, �esk� �urnalista z Clevelandu v Americe a pan Husa, president�v komorn�k.

(redak�n� upraveno)

Odkaz 9/1998 - seznam �l�nk�:
Prohl�en� �sl. st�tu a prvn� z�kon
Martinsk� deklarace
N�rod v�t� presidenta Masaryka
Projev TGM k 28. ��jnu 1919