Budoucnost bez jedů

Arsen je prvek mající vlastnosti kovů i nekovů, tzv. metaloid. V přírodě se vyskytuje především ve formě sulfidů. Velmi jedovaté jsou především některé jeho sloučeniny. Z toxikologického hlediska k nejvýznamnějším patří oxid arsenitý (CAS: 1327-53-3) a arsenovodík (CAS: 7784-42-1).

Antropogenním zdrojem arsenu je spalování fosilních paliv, hutní a rudný průmysl, výroba barviv, koželužny, aplikace některých insekticidů a herbicidů, textilní a sklářský průmysl. Značné množství arsenu je obsaženo ve výluzích z elektrárenských popílků (drenážní vody z odkališť mohou obsahovat až jednotky mg/l) a v některých důlních vodách. Protože arsen doprovází fosfor, je obsažen i v odpadních vodách z praní prádla.

Arsen má značnou schopnost kumulovat se v říčních sedimentech. Adsorpce a zpětné uvolňování arsenu ze sedimentů do kapalné fáze může být v některých případech určujícím faktorem jeho koncentrace v této fázi. Je však podstatně mobilnější než rtuť. Nehromadí se příliš v rybách, takže nebezpečí otrav při jejich konzumaci nebylo zaznamenáno.

V roce 2003 činila spotřeba arsenu v ČR 32 tun.

V běžném okolním životním prostředí se všichni setkáváme s určitou nízkou hladinou expozicí arsenem. Vyšší dávky mohou organismus poškodit. Arsen je značně jedovatý a dlouhodobé používání vod s malými koncentracemi As způsobuje chronické onemocnění. Ve třicátých a čtyřicátých létech minulého století byly popsány otravy arsenem způsobené používáním nevhodné pitné vody, s koncentracemi až v jednotkách mg/l. Toxicita arsenu závisí na oxidačním stupni. Sloučeniny As^III jsou asi 5x až 20x toxičtější než As^V.

Arsen může způsobit dermatologické změny na pokožce, ekzémy a alergii, zvyšuje výskyt srdcecévních chorob, zvyšuje výskyt potratů, je rakovinotvorný a mutagenní. Patří mezi nervové kumulativní jedy (značně se kumuluje např. ve vlasech).

Pokud se týká expozice obyvatelstva potravou, pak v roce 2002 jsme nejvíce arsenu přijali z rýže, piva, mouky a pečiva, mořských ryb. Nejvyšší hodnoty koncentrace arsenu byly zjištěny v potravinách z mořských ryb, v rýži a koření. Více viz http://www.spolvyziva.cz/zprava_o_vyzive/zprava_6.php

Arsen je klasifikován US EPA i IARC jako prokázaný lidský karcinogen, tedy látka z tohoto hlediska s bezprahovým účinkem.

1 - karcinogenní pro lidi

SZÚ provádí monitoring arsenu v ovzduší. Nejvyšší průměrná roční hodnota byla v roce 2003 naměřena v Ostravě (6,5 ng/m³).

SZÚ provádí také monitoring půdy v městských aglomeracích. Z výsledků odběrů povrchové vrstvy půdy v mateřských školách, získaných v letech 2001–2002 vyplývá, že nejvýznamnějšími anorganickými kontaminanty povrchové půdy na hracích plochách v městském prostředí je kadmium, arzen a olovo. Hodnoty pro arsen překračovaly limity Vyhlášky č. 135/2004 Sb., která stanovuje požadavky na kvalitu písku na pískovištích venkovních hracích ploch.

Monitoring půd provádělo více organizací. Starší výzkum prokázal vliv spalování hnědého uhlí na kontaminaci půdy arsenem. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny na Chomutovsku a Mostecku. České hnědé uhlí obsahuje vyšší koncentrace této látky.

Vliv na kontaminaci půd arsenem má těžby rud. Svědčí o tom vyšší koncentrace arsenu v půdách v okolí Příbrami a Kutné Hory.

Monitoring povrchových a podzemních vod, plavenin a bioty provádí ČHMÚ. Mezi silně znečištěné řeky arsenem patří např. Ohře a Bílina.

Státní veterinární správa hodnotí stav v obsahu reziduí a kontaminantů (tzv. cizorodých látek) v krmivech, u živých zvířat na farmách, v surovinách a potravinách živočišného původu. Arsen patří mezi hodnocené látky. Více viz http://www.svscr.cz

arsen, arzen, arzén, arsenic, arsenik, arsan (arsenovodík), arsin (arsenovodík)

Arsen je podle Přílohy č. 1 vyhl. č. 356/2002 Sb. zařazen do skupiny 2 mezi azbest a těžké kovy a jejich anorganické sloučeniny vyjádřené jako kov (bod 2.3). Pro arsen se uplatňuje obecný limit pro skupinu kovů zahrnující arsen, kobalt, nikl, selen, telur a šestimocný chrom. Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m³ těchto znečišťujících látek v odpadním plynu.

Imisní limit pro arsen podle Přílohy č. 1 vyhl. č. 350/2002 Sb. je 6 ng/m³. Jedná se o průměrnou roční koncentraci. Tento limit musí být splněn v roce 2010. Imisní limit pro arsen byl převeden do kategorie cílových imisních limitů s datem plnění 31.12.2012 (novela 429/2005 Sb.).

Expoziční limity pro arsen v ovzduší pracovišť dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. jsou: PEL=0,1 mg/m³, NPK-P=0,4 mg/m³. Shodný limit je i pro sloučeny arsenu mimo arsenovodík. Pro ten je limit PEL=0,1 mg/m³, NPK-P=0,2 mg/m³.

Dle přílohy č. 1 k vyhlášce 376/2000 Sb. je nejvyšší mezná hodnota (NMH) pro pitné vody 0,01 mg/l. Pro balené kojenecké a pramenité vody je podle přílohy č. 2 k vyhlášce 275/2004 Sb. nejvyšší mezná hodnota (NMH) 0,005 mg/l.

Přípustný emisní limit pro průmyslové odpadní vody podle Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. je pro těžbu rud (kromě uranu) 0,5 mg/l, pro výrobu skla 1 mg/l, pro spalování odpadu 0,15 mg/l, pro strojírenský a elektrotechnický průmysl 0,5 mg/l. Přípustný imisní standard pro povrchové vody podle Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. je 20 ug/l (látka č. 45). V případě, že se jedná o zdroj nebo předpokládaný zdroj pitné vody je limit 0,01 mg/l u kategorií A1,A2 a limit 0,02 mg/l u kategorie A3. Limity pro podzemní vodu podle Metodického pokynu MŽP (Věstník MŽP 3/1996) v ug/l jsou A=5, B=50, C=100.

Limity pro obsah arsenu pro půdu podle Metodického pokynu MŽP (Věstník MŽP 3/1996) v mg/kg suš. jsou A=30, B=65, C(obyt)=70, C(rekr)=100, C(prům)=140. Vyhláška č.13/1994 Sb. stanovuje v Příloze č. 1 limit pro arsen pro půdy náležejícího do ZPF ve výluhu ve výši 4,5 mg/kg suš. a pro celkový obsah v půdě ve výši 30 mg/kg suš.

Vyhláška MŽP č. 294/2005 Sb.stanuje v Příloze č.2 limit pro arsen pro jednotlivé výluhové třídy v mg/l: I=0,05, IIa=2,5, IIb=0,2, III=2,5. Dále v Příloze č.10 stanovuje přípustný obsah arsenu v sušině v odpadech využívaných na povrchu terénu ve výši 10 mg/kg suš. Vyhláška MŽP č. 382/2001 Sb. upravuje použití čistírenských kalů na zemědělské půdě. Pro arsen je mezní hodnota 30 mg/kg suš. (Příloha č. 3).

Příloha č. 2 k Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 53/2002 Sb. uvádí přehled přípustných koncentrací arsenu v potravinách.

Arsen je na seznamu látek zakázaných používat do kosmetických přípravků – viz Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 174 /1998 Sb. Příloha č. 4 téhož nařízení dále specifikuje požadavky na čistotu použitých surovin a barviv.

Protokol o těžkých kovech k LRTAP konvenci, který vstoupil v platnost 29. prosince 2003. ČR jej ratifikovala v srpnu 2002.

Směrnice Komise 2003/2/ES ze 6. ledna 2003, o omezení uvádění na trh a používání arsenu (desáté přizpůsobení směrnice Rady 76/769/EHS technickému pokroku).

R 23/25: Toxický při vdechování a při požití

S 1/2: Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí
S 20/21: Nejezte, nepijte a nekuřte při používání
S 28: Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím .....(vhodnou kapalinu specifikuje výrobce a dovozce)
S 45: V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení)

1) http://hydro.chmi.cz/ojv/htm/pasporty/kovy/arsen.htm

2) http://www.szu.cz/chzp/rep03/kc04_04.htm

3) http://hydro.chmi.cz/ojv2/default.php

4) http://www.eco-usa.net/toxics/index.shtml

5) http://europa.eu.int/eur-lex/cs/dd/docs/2003/32003L0002-CS.doc

6) http://stary.biom.cz/sborniky/sb95vana/ustjak.html

7) http://www.kank.wz.cz/

8) http://www.ukzuz.cz/publikace/pudy/bull_3_02.pdf

9) http://www.spolvyziva.cz/zprava_o_vyzive/index.php

10) http://www.svscr.cz

1) Pitter P.: Hydrochemie, VŠCHT - Praha 1999

2) SZÚ 2003: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí. Souhrnná zpráva za rok 2003.

Ing. Milan Havel

odpady@arnika.org